desolation [ˌdesəˈleɪʃn] n (formal) 1.торығушылық, жалғызсыраушылық ¨Her death left him with a terrible sense of desolation. – Оның (әйелдің) өлімі оның жан-дүниесін қатты құлазытты. 2.қаңыраған, құлазыған ¨a scene of utter desolation – мүлде қаңырап, құлазыған көрініс