existence [ɪɡˈzɪstəns] n 1.тіршілік, бар болу(шылық) ¨I was unaware of his existence until today. – Ол туралы мен осы уақытқа дейін білмеппін. ¨This is the oldest Hebrew manuscript in existence. – Бұл ивриттегі қазір бар ең ескі қолжазба. ¨Pakistan came into existence as an independent country in 1947. – Пәкістан тәуелсіз ел ретінде 1947 жылы пайда болды. ¨a crisis that threatens the industry's continued existence – индустрияның/өнеркәсіптің тұрлаулы/орнықты тіршілігіне қауіп төндіретін дағдарыс 2.күнгөріс, күнелту(шілік), нашар тұрмыс ¨The family endured a miserable existence in a cramped apartment. – Жанұя тар патерде ілдалдалап күнелтті. ¨We led a poor but happy enough existence as children. – Бала кезімізде кедей болсақ та бақытты өмір сүрдік. ¨They eke out a precarious existence. – Олар қалт-құлт етіп күнелтуде. ¨The peasants depend on a good harvest for their very existence. – Шаруаның күні жақсы астыққа қараған.