frown [fraʊn] A.v 1.қабағын түю, қабақ шыту, қатулану ¨~ (at sb/sth) What are you frowning at me for? – Неғып маған қабағыңды түйіп отырсың? ¨She frowned with concentration. – Шүйліге ойға шомды. ¨‘I don't understand,’ she frowned. – «Түсінбеймін», деді ол қатулана. 2. (phr v) *frown on/upon sb/sth жақтырмау, жаратпау ¨In her family, any expression of feeling was frowned upon. – Жанұясында кез-келген сезімталдықты жақтырмайды. B.n қабақ түю(шілік), қабақ шыту, қатулану ¨A small frown creased her forehead. – Қабағын сәл түйгенде шекесіне қыртыс түсті. ¨She looked up with a puzzled frown on her face. – Аңыра қабағын түйе/шыта жоғары қарады. ¨a slight frown of disapproval/concentration – құптамай/ойлана қаба түю