halt [hɔːlt; BrE also hɒlt] A.v тоқта(т)у ¨She walked towards him and then halted. – Ол оған қарай жүрді де бөгелді. ¨‘Halt!’ the Major ordered. – «Тоқта!», деп майор бұйрық берді. ¨~ sb/sth The police were halting traffic on the parade route. – Парад/Шеру жолындағы көлік қозғалысын полиция тоқтатып жатты. ¨The trial was halted after the first week. – Сот алғашқы аптадан соң тоқтатылды. B.n 1.тоқтату, кідірту, бөгеу ¨Work came to a halt when the machine broke down. – Жабдық сынғанда жұмыс тоқтап қалды. ¨The thought brought her to an abrupt halt. – Әлгі ой оны кілт бөгеді. ¨The car skidded to a halt. – Машина сырғып барып тоқтады. ¨Strikes have led to a halt in production. – Ереуілдер өндірісті тоқтатты. ¨They decided it was time to call a halt to the project. – Олар жобаны тоқтататын уақыт болды деп шешті. 2. (BrE) пойыз жол аялдамасы