inordinate [ɪnˈɔːdɪnət] adj (formal) тым, шектен тыс (syn: excessive) ¨They spent an inordinate amount of time and money on the production. – Олар өндіріске тым көп ақша мен уақыт жұмсады. ¨The strike has led to inordinate delays. – Ереуілдің кесірінен талай іс кешеуілдеді.