intimidate [ɪnˈtɪmɪdeɪt] v ~ sb (into sth/into doing sth) қорқыту, үркіту, жасқандыру, шошыту, қаймықтыру, күштеу ¨They were accused of intimidating people into voting for them. – Оларls жұртты өздеріне күштеп дауыс бергізді деп айыптады. ¨She refused to be intimidated by their threats. – Олардың қожаңдауына ол бой бермеді.