rooftop [ˈruːftɒp] n 1.шатыр, төбе (үйдің) ♦From the hill we looked out over the rooftops of Athens. – Жотадан Афины үйлерінің төбелеріне қарап тұрдық. 2. (idm) *shout, etc. smth from the rooftops жұртқа айту/ жаю ♦He was in love and wanted to shout it from the rooftops. – Ғашық екенін жұртқа айтқысы келді.