undismayed [ˌʌndɪsˈmeɪd] adj (formal) уайымдамаған, қобалжымаған, қорықпаған (syn: undaunted) ♦He was undismayed by the havoc he encountered on his return. – Оралған кезінде көрген бүліншілікке ол былқ етпеді.